Puja, Devi a oranžový Ježíšek

Kolik je náboženství, tolik je svátků a tím pádem i volna, a tak mají Indové často prázdniny.

Jeden svátek, možná ten nejhezčí, právě nastal. Jsou to Vánoce. Svátky klidu a míru. Alespoň jeden den v roce jsou na sebe lidé navzájem milí, hodní a přejí si vše nejlepší - škoda jen, že tomu tak není celý rok. Postřehla jsem, že stále více a více lidí tvrdí, že Vánoce nemají rádi. Důvod? Možná ta ktrošku přetvářka. Celý rok se máma s tátou hádají, štěkají na sebe, vyhrožují, a o Vánocích (když to spolu "kvůli dětem" vydrží) jako by se najednou nechumelilo. Tam, kde jsem teď já, se ale nechumelí celý rok. A chumelit se nebude ani teď.

 Vánoce v Indii
Autor: 
Šárka Konečná

24.12. - Štědrý den

Den jako každý jiný. Jen několik domů vyvěsilo velké papírové hvězdy.

Dnešní program v ášramu? Pravidla se musí dodržovat a tak se vstává v 5 ráno. Následuje pránajáma a čas čaje. Na chvilku jsem zavřela oči a představila si hrnek teplého kakaa a maminčinu vánočku. Představila jsem si, jak si kus vánočky odlupuju a namáčím ho do kakaa. Představila jsem si vánoční ráno doma, u rodičů. Ale jelikož je 7 ráno indického času (doma v ČR teprve půlnoc), nechávám své rodiče i s mou představou ještě spát a nalévám si hrnek indického sladkého čaje s mlékem. Vychází slunce. Další slunný a krásný den před námi.

Přesto si od rána pobrukuji Marry Christmas a každému, koho v ášramu potkávám, s úsměvem přeji šťastné a veselé. Většina jogínů se na mě pobaveně, ale mile usmívá …

Vánoční úklid aneb Karma jóga přitvrdila

V blogových příspěvcích redakce neopravuje pravopis, za gramatiku i stylistiku si ručí každý autor sám.

 

V rubrice Jógové blogy můžete i vy sdílet se čtenáři Jógovin své jógové zážitky. Pokud se chcete přidat, kontaktujte nás na info@jogoviny.cz.

Poskočím si zvesela a jdu skládat papírové vánoční hvězdy, které jsou teď ke koupi v každém obchodě. Jediná výzdoba, která připomíná tyto sváteční dny. Hvězdy zavěšujeme na palmy v zahradě ášramu a Harilalji, pro naše potěšení, zavěšuje jednu velkou svítící hvězdu a blikající světýlka pěkně nad vstup.

Harilalji připravil ještě jedno překvapení - ceremoniál zvaný puja (čti pudža). Puja Mother God, oslava Bohyně Matky. Přípravy na takový ceremoniál jsou intenzivní a tak vytíráme sál, leštíme lampy a svícny, připravujeme přírodní barvy, kterými se vytváří obrazce na zemi, jantry, a trháme malinké kvítky pro rituál. Kurkuma pro žlutou barvu, list nínu pro zelenou a další? Pro mě neznámé. Celý Štědrý den tady probíhá trochu rychleji a chaotičtěji než na Západě.

Štědrovečerní večeře alá rýže na další způsob

K večeři usedáme na zem, zplaveni a zpoceni po celém dni příprav. Ještě rychlá mantra a pak už, vtěsnáni do rohu sálu, kde se právě vytvářejí obrazce na podlaze, rychle pravicí vsouváme rýži s curry do úst.

Před samotnou pujou jsou instrukce jasné - umýt se, obléci si nové a čisté oblečení (v rámci očisty těla a mysli tak dochází k lepší koncentraci) a v sedm hodin večer už jsme všichni připraveni v tichosti, v lotusové pozici v Pataňdžaliho sále. Ještě že se zde nepodává klasický řízek z kapra - večeře probíhá v rychlosti a určitě by se minimálně polovina lidí udusila zaskočenou kostičkou.

Puja, tradiční hinduistický ceremoniál

Je to akt uctívání božství skrze rituál, či duchovní oslava nějaké významné události. Slovo puja pochází ze sanskrtu a zanamená úcta, pocta, obdiv. Naše puja byla oslavou Štědrého dne a štědré matky, neboli Bohyně Matky, která představuje prosperitu. Je to oslava energie matky, ženského principu, Šakti. Oslava síly, kterou má Matka, Matka Země a poděkování za její moudrost a štědrost. Můj učitel ještě dodal: "V ženě se projeví ženská síla, síla Matky, až po početí dítěte".

Nic není náhodou a podobné se přitahuje. Proto nejsem překvapena rezonujícím tématem a oddávám se s pokorou síle opravdu štědrého večera, včetně toho nejkrásnějšího dárku v podobě síly Matky působící přímo na mé lůno... Puja začítá a my recitujeme Sri Lalita Sahasranama oslavující Mother God.

 Oslavujeme Bohyni Matku
Autor: 
Šárka Konečná

Vánoční přání

Puja pomalu končí a my omámeni sílou tohoto včera a zážitku vstáváme a dostáváme do dlaní bílé okvětní lístky. V tichosti jsme se postavili do jedné řady, která směřuje k ohni a k místu, kde probíhala puja. Rozhlédnu se s dojetím kolem. Lidé drží hrstku lístků u svého srdce, nebo k nim mají skloněnou tvář a do přivřených dlaní potichu šeptají své přání. Svou modlitbu. Svou mantru. Zavírám oči a nechávám se celá pohltit energií z prožitého Štědrého večera.

Pomalu opakuji mantru Om Maha Devyai Namaha, posunuji se a přistupuji až před oheň, který rozzáří mou sluncem opálnou pokožku a zároveň se zrcadlí v mých slzách štěstí. Naposledy vyslovuji svou mantru. Otevírám dlaně a vhazuji lístky doprostřed obrazce. Spínám ruce před srdcem. Pokleknu. Pokládam čelo a dlaně na chladnou zem. Děkuji. Děkuji za mé splněné vánoční přání.

25.12. - První svátek vánoční

Ráno si přispím do 5:30 - když jsou ty Vánoce. A utíkám na lekci pránajámy, kterou ráno vyučuji. Pobailo mě, že nápad přispat si, měla víc než polovina z dvacetičlenné skupiny. Pránajáma tedy probíhá v komorním počtu. Denní režim pokračuje, v 7 hodin opět čaj a já už vyhlížím Vanaju, která mi v dnešní sváteční den slíbila pomoc při oblékání do svátečního sárí.

Devi chrám

U nás většinou rodiny vyjíždí v první svátek vánoční za svými příbuznými,. My tady jsme vyjeli za Devi, Mother God, neboli za Bohyní Matky do malého Devi chrámu. Téma předešlého Štědrého večera pokračuje, procházíme se kolem oltářů různých ženských bohyň. Jednou z nich je Kálí, která pomáhá zbavit se nevědomosti, negace a ignorance. Procházíme chodbou až do samého středu chrámu, kde se pohupují zavěšené malé kolébky. "Tady si můžeš udělat svou vlastní puju za své dítě. Jezdí sem ti, kdo by chtěli miminko a komu se to z nějakého důvodu nedaří, či plánují početí svého potomka. Na konci rituálu každý zavěsí kolébku, vidíš je před sebou. Také jsem tu byla před narozením Gayatrí," usměje se Meera a pohladí svou malou dcerku po hlavičce. Cítím touhu provést tento rituál, jde to z mého nitra, z mého ženství. Krásné a silné to místo.

26.12. - Druhý svátek vánoční

Velká německá skupina jogínů odjíždí spolu s Harilajim na putovní cestu už brzy ráno a já zůstávám sama v ášramu. Opět usedám s hrnkem teplého čaje na zápraží a zaposlouchám se do ticha. Slyším šum větru, vlny rozbíjející se o písčitý břeh, zpět ptáků. Konečně chvílka klidu. Tak jako si někdo oddychne po několikáté vánoční rodinné návštěvě, tak já si teď lebedím úplně stejně po odjezdu skupiny jogínů. Otevírám knihu Životopis jogína od Paramahansa Jogánandy, z které od mého příjezdu Indie čerpám. S blaženým úsměvem se zahledím skrze písčitou cestu, přes bránu ášramu až k moři. Tak to bychom měli. Svátky končí.

 Otevírám knihu Životopis jogína
Autor: 
Šárka Konečná

Ježíšek v oranžovém? Ne, to přijel swámí

V mém zorném poli v dálce spatřím velkou postavu v nějakém hábitu. Jde pomalu a rozvážně přímo ke mně. Přivírám oči a mžourám. Kdo to, co to je? Že by Santa? Ježíšek? Že by za mnou přijel až do Indie? S touto dětinskou představou se rozzářím. Osoba se přibližuje. Stále jde pomalu a rozvážně. Rozpoznávám barvu hábitu - oranžová. Jsem zvědavá jako malá holka. Přibližuje se. Sepíná ruce a říká: "Namaskára". Užasle mi padá kniha z ruky. Swámí Bodhichitananda! Skláním se k jeho nohám a gestem líbám jeho chodidla. Tak, jak se po indicku swámí se vší úctou zdraví. Swámíji je kriyajogín, který vyučuje tradici kriya jóga dle Paramahansa Jogánandy (náhody opravdu neexistují - rychle beru svou knihu ze země) ve svém ášramu v Himalájích.

"Can I stay here for a few days?", tedy "Mohu tady pár dní zůstat?", ptá se mě. Vyskakuji, utíkám pro klíče a vedu ho do pokoje. Nemohu tomu uvěřit a tak se stále přes rameno otáčím a kontroluji, jestli se mi to nezdá. Nezdá. Stále se stejným klidem a zářivým úsměvem kráčí za mnou. 

Po tomto zážitku, když opět usedám zpět ke svému čaji na verandu, cítím (alespoň na chvilku) pocit utišení ega, které s sebou nese ono klanění se před velkými učitely. To je lepší, než Ježíšek. Swámíjí a jen pro mě - směju se s vyhlídkou na další, velmi zajímavé dny...

Kam dál?

Silvestrovský den, konec jednoho roku a přivítání roku nového, začal romanticky ve dvou...
Slyším zvuk klaksonu. Barevný a bohatě ozdobený autobus přijíždí, brzdí, ještě za jízdy z...
Dnešní satsang byl jeden z prvních, zatím jen v malé skupince lidí, než přijede velká...
Jakoby mým tělem prostupovalo opravdu intenzivní světlo...
Uznávám, že titulek článku může ledaskomu evokovat obskurní seance grupy přestárlých...
Go to top

Nejbližší akce

Pátek, 12. Duben 2024 - 14:00
Pátek, 12. Duben 2024 - 18:00
Pátek, 19. Duben 2024 - 14:05