Letos to mám takto

Stejně jako název tohoto článku zněl i název přednášky a lekce Dalibora Štědronského na posledním ročníku festivalu Live Yoga Love Brno. Festival se konal jednoho podzimního listopadového víkendu v Brně. Ptáte se, zda šlo o putování nudou v Brně jako ve známém stejnojmeném filmu?

Pohodlně se usaďte a nechte rozeznít spirituální příběh punkového jóga víkendu, který směřuje přes pražskou letištní halu až do Indie, kde vlastně celý příběh teprve začne.

 Z jógového festivalu
Autor: 
Šárka Konečná

Brno volá Prahu

S kamarádkou a lektorkou jógy v jedné osobě jsme v pátek ráno nasedly do auta a plné nadšení vyjely po brněnské dálnici na zahájení druhého ročníku jógového festivalu. V autě nás doprovázely povzbudivé písně Krishna Dase a nic nás nemohlo zastavit v cestě a v dobré náladě. A také nezastavilo. Cesta průjezdná, mysl svěží. Za dvě hodinky jsme dojely na místo, kde jsme měly být po zbytek víkendu ubytovány. Vše vypadalo idylicky. Právě když jsem sundala nohu z plynu, zaparkovala, zařadila jedničku a vyndala klíčky ze zapalování, mé břicho se s hlasitým kručením přihlásilo o slovo. Než jsem však stačila vyslovit nahlas přání a otázku co budeme jíst, přímo před místem, kde jsme právě zaparkovaly, se nad úzkým vchodem rozsvítila cedule s bohem Ganéšou, která nás lákala do indické restaurace. Po báječné večeři jsme pokračovaly cestou k hostelu a při myšlence na klidnou čajovnu a příjemné večerní posezení nad šálkem čaje se jako mávnutím kouzelného proutku po naší pravici objevila malá čajovna. No není to jako z pohádky o kouzelném dědečkovi, který splní každé přání? Pokud by za to mohl kouzelný dědeček, tak si z nás pěkně vystřelil.

Metalová mantra

Přišel čas, kdy nás vehementní zívání vyhnalo na cestu, ten den už podruhé, k hostelu. Potřeba spánku pro načerpání sil na dva následující dny plné jógové praxe byla silnější než chuťuklidňujícího čaje. K našemu překvapení nás nevítaly barevné meditační praporky a vůně kadidla, ale štosující se dav lidí v černých kožených kalhotech a vestičkách, s dlouhými tmavými vlasy a s plastovým kelímkem čehosi v ruce. Snažila jsem se vytvořit prostor pro hladký průchod s jógamatkou na rameni a dostat se až ke schodišti, za kterým se měl ukrývat přívětivý prostor pro klidný spánek. Než jsem se však ke dveřím dostala, dvakrát jsem ztratila orientaci v kouřové cloně, kterou vypustil postarší pán z úst přímo před mou tváří. Nakonec jsme se ale přeci jen dostaly za hranici červených dveří a oddychly si. To jsme ale ještě nevěděly, co nás první noc čeká.

V blogových příspěvcích redakce neopravuje pravopis, za gramatiku i stylistiku si ručí každý autor sám.

 

V rubrice Jógové blogy můžete i vy sdílet se čtenáři Jógovin své jógové zážitky. Pokud se chcete přidat, kontaktujte nás na info@jogoviny.cz.

I když jsme se snažily pokoj vyvonět aromaterapeutickým sprejem šesté čakry, který slibuje uvolnění od stresu a napětí, v pokoji byla stále cítit přítomnost předchozích návštěvníků. Dobrá - snažila jsem se tímto slovem navodit atmosféru za lepší zítřky. Rozhlédla jsem se po malém pokoji a položila málu a knihu s jógovou tematikou na stolek a motivační karty a pár raw sušenek na parapet s nadějí, že tím prostor zútulním. Celkem vzato se mi to podařilo. A tak jsme unavené a v rámci možností spokojené pomalu ulehly ke spánku. Dobrou noc Brno - popřály jsme si.

Znáte pocit, kdy zavřete oči a za pár chvil vás probudí hluk budíku nastavený na brzkou ranní hodinku a vy máte dojem, že jste před chvilkou teprve usnuli? Tak to bývá většinou opravdu jen zdání. První akordy, které nás probudily, začaly hrát před půlnocí a jak hodinky potvrdily, usnuly jsme na necelých deset minut. Ony akordy hrály do páté hodiny ranní, podlaha se třásla, postele vibrovaly. Bohužel ale ne pod rytmem dynamické mantra meditace se zpěvem Om, ale pod metalovou hudbou, řevem a chaosem.

Ranní očista dočista

Noc jsme nějak přečkaly a k ránu dokonce usnuly. Program festivalu ale začínal za pár desítek minut a tak jsme musely, chtě-nechtě, z postele ven. Jako zbitá jsem došla pod studenou sprchu a až tady se mi podařilo, jako malému kotěti, rozlepit oči. To bychom měly, probuzená jsem - pomyslela jsem si a vystoupila jsem ze sprchového koutu a nataženou rukou jsem šmátrala po kartáčku a konvičce na džala néti, tedy na jogínskou očistu nosu. Jelikož se člověk při této technice musí trochu rozkročit a naklonit se, aby voda mohla volně vytékat opačnou nosní dírkou, jeho zorný úhel pohledu se v té chvíli změní. A změnil se i ten můj. Ve chvíli, kdy se začala příjemně teplá a slaná voda řinout z jedné nosní dírky, spatřila jsem velký koláč žaludečního obsahu spolubydlícího z patra hostelu kolem toaletní mísy. Dobrá, dnes pročistím pouze jednu, tedy opačnou, nosní dírku - řekla jsem si a otočila jsem raději tvář na druhou stranu, aby kromě ranní očisty nosu nedošlo i k očistě žaludku technikou Vamana dhauti.

Ranní jógová (a hanbatá) praxe 

Jak už to tak mezi jogíny bývá, rádi se tu a tam protahují či dokonce tančí. Z koupelny jsem vstoupila zpět do našeho skromného pokoje a jen co jsem zavřela dveře, dostala jsem chuť probudit své tělo skrze pár pohybů. Jedna ruka se s nádechem začala vytahovat vzhůru a s výdechem se celý trup sklonil k jedné straně, pomalu to samé s druhou polovinou těla, prokroužení ramen, krouživé pohyby hrudníkem, pasem, boky, celým tělem. Začala jsem se zlehka pohupovat a jemný třes stoupal mým tělem. Třes, který usadí orgány na své místo, uvolní napětí a vytvoří prostor pro dech po skoro probdělé noci. Příjemný třes procházel od pat, stoupal po páteři, přes ramena k temenu hlavy a šup - osuška, kterou jsem měla ovázanou kolem těla povolila a sklouzla ke kotníkům. Otevřela jsem oči a skrze špinavé okno jsem spatřila skupinku postarších pánů v oněch kožených oblečcích, kteří hleděli mým směrem. Až nyní, za denního světla, jsem zjistila, že přímo pod naším pokojem je zadní východ z klubu.

Afterparty v jógové shale

Unavené obličeje a těla jogínů pomalu směřovaly do hlavního sálu, kde právě začínala dvouhodinová praxe s Daliborem Štědronským. Každý věřil, že nás dynamická praxe probudí.

Dalibor je dlouhá léta znám jako ten, kdo u nás s ryzí aštangou začínal a u koho se učila nemalá skupinka dnešních lektorů. Ten, kdo přišel na klasickou lekci aštanga jógy s Daliborem, se asi nestačil divit. Dle mého úsudku je to tak v pořádku - občas bourat staré programy a dogmata není od věci, jelikož díky tomu zůstáváme pozornými. Nemálo jogínů zabředlo do své praxe, která se stala automatickou, začala se z ní vytrácet pozornost a vlasně celý záměr. Jednoho dne se pak možná tito praktikanti zastaví, či skončí ve zkrutu se zkroucenou páteří a řeknou si: Proč to dělám? 

Dech a střed - o ničem jiném to není

Bude teplo, svlékni se - řekla mi má přítelkyně a lekorka jógy, která si položila jógamatku vedle mě. Léta pod vedením Dalibora praktikovala a tak věděla, o čem mluví. Vysvlékla jsem se do tenkého volného oděvu, usedla na začátek jógamatky a nachystala se na lekci aštanga jógy.

Za necelou hodinku jsem se celá klepala. Nikoliv vysílením, ale zimou. Za uplynulý čas jsme si stačili říci to nejdůležitější: všechno je to o dechu a středu. Skrze dlouholetou praxi člověk dojde zpět na začátek a zjistí, že základ opravdu tkví ve správném dechu a udržení středu těla. A tak jsme se s Daliborem vrátili na začátek a zbylou hodinu jsme pozorovali a hlavně prociťovali dech a jeho projekci v těle a mysli. Z praxe dynamické jógy, kdy člověk neodcházel se suchou nitkou, se stala praxe jemná, ale zároveň svou podstatou velice hluboká. Nakonec je jednoduché šlápnout na plyn a jet, ale jet citlivě, klidně, plynule a vyhýbat se výmolům, to už chce řidičský um. Asi tak přistupuji k praxi, kterou nám ten den nabídl. 

Předsevzetí do nového roku? Být pružným jogínem

Na filozofické fakultě nám učitelka a zakladatelka České akademie jógy vyprávěla příběh z dob svých studií. Tehdy k nám jóga zatím pozvolna prosakovala a první jména, která přivezla nahlédnutí do jógové praktiky byla pan Rudolf Skarnitzl či Milada Bartoňová. Společně se Zdeňkem Bašným a Borisem Merhautem napsali známou knihu ve žluté vazbě s názvem "Jóga: od staré Indie k dnešku". Do ní však vepsali myšlenku, která si protiřečila s tím, co paní Bartoňová přednášela dřív na fakultě. Má učitelka se nad tím onehdy pozastavila se slovy: "Ale Miládko, předtím jste to říkali jinak". Drahá Miládka s vlídným úsměvem odpověděla: "My jsme si to tak předtím ale mysleli."

A tak každý na své cestě pochoduje vpřed a je zcela přirozené, že s postupným osobním i technologickým vývojem své názory člověk může měnit. My se bohužel změny bojíme. Bojíme se vystoupit z řady. Bojíme se říci, že jsme se možná zmílili. Kéž by to lidé dokázali.

Tento rok to mám takto. A nikdy neříkejme nikdy, za rok to může být zase zcela jiné.

Tento rok to mám takto a ještě před pár lety bych byla já tím, kdo by pod okny ve čtyři ráno vydával dávivé zvuky doprovázené utišujícími slovy kamarádky, která by na tom asi nebyla o moc lépe. Život je změna. Změna se děje každou vteřinou. Už nejsem tím člověkem, který začal tento článek psát. A vy už nejste tím člověkem, který tento článek začal číst.

Volání Indie

V tuto chvíli, když dočítáte tento článek, patrně nasedám do letadla a odlétám zpět do Indie. Je tomu rok, co jste tam byli skrze blogové řádky se mnou. Je tomu rok, kdy se přede mne postavily zkoušky težké i lehčí a tím se zrodily nové zkušenosti. Ony zkušenosti jsem měla možnost zasadit do svého přístupu k sobě samotné, ale také k lidem na lekcích.

 Vyrážím do Indie!
Autor: 
Šárka Konečná

Rok, za kterým se ohlížím, přinesl mnohé a věřím, že rok nastávající bude dalším stupínkem, i když se tak mnohdy nezdá, kupředu. Pokud v tom opět budete chtít pokračovat se mnou, připojte se skrze blogové články, ve kterých bude pokračat mé vyprávění ze života v Indii.

Jaké to bude tento rok? Sama jsem zvědavá. A ať to bude jakékoliv, vím, že to bude dobré.

Kam dál?

Před pár roky jsem usedla na lektorský stupínek a rozklepaným hlasem jsem vyzvala...
Můj blog z Indie měl moc hezké ohlasy. Na mé lekce a workshopy teď přicházejí lidé a...
Jeden z Pataňdžaliho aforismů mě velice zaujal. Jóga je zastavení změn mysli (Jógasútra 1...
Tento článek není o ženách Indie, ale o ženách v Indii. O mně. O ženě v legínách, v...
Go to top

Nejbližší akce

Pátek, 12. Duben 2024 - 14:00
Pátek, 12. Duben 2024 - 18:00
Pátek, 19. Duben 2024 - 14:05