Jógová faux pas aneb Přešlapy, přehmaty a pomýlenosti na lekcích

Téma tohoto textu je zamýšleno jako milý popich, jako jemně spiklenecké odlehčení, možná směřující i k upřímné sebereflexi pro každého jógujícího. Vzpomínáte, kdy jste poprvé přišli na jógovou lekci? Co se vám honilo hlavou, když vás lektor poprvé v úvodu vyzval k zazpívání mantry óm? Sekta? Hnutí óm šinkrijó (new age teroristé z Japonska)? Chtělo se vám vyprsknout smíchy, nebo vás sejmula posvátná pokora a síla sdílené vzájemnosti mezi lidmi v sále?

Ásanovali jste v ponožkách, cvičili jste po čočkové polévce a nakládané cizrně, s náležitým logickým a karmickým efektem? Měli jste "nemorálně negativní emoce" směrem k "amatérovi", který se spokojeně prochrápal šavásanou téměř až k samádhi? Nebo jste se opájeli dojmem vlastní „pokročilosti a zkušenosti“, protože jste přeci byli v Indii?

A co lektoři jógy, myslíte, že jsou jen profesionálními éteriky, kteří nikdy a v ničem nešlápnou vedle? Existuje trapnější situace než nevysmrkaný nos před dechem kapalabháti?

 Balásana - pozice dítěte
Autor: 
Barbora Hu

Nešvary v říši před a za zrcadlem

Tato vzpomínka je trochu staršího data, ale nelze ji nevzpomenout. Není tomu věru mnoho let, co jako houby po dešti začala vyrůstat čistě jógová studia, která nabízí většinou klidné prostory k vnitřnímu usebrání. Ještě před pár lety si ale mnoho učitelů jógy (včetně autorky textu) statečně pronajímalo k seminářům sokolovny, v nichž jsme se snažili navodit alespoň lehké feng shui prostředí přesouváním skákacího koně a kozy do patřičných rohů, a tu a tam přebýt zápach žíněnek esencí z levandule. I ve vypiplanějších tělocvičnách bylo co čas potřeba "nasolit" reprodukci zvuků tibetských mís, aby alespoň lehce překryla kvílení elektrických kytar z lekce spinningu, probíhajícího o místnost dál. Faux pas neadekvátních prostředí je naštěstí z většiny již za námi v čase.

Hrozivým nešvarem této doby byla zrcadla v sálech. Na jednu stranu užitečná pro velmi okrajovou vizuální kontrolu správnosti ásan (ano, vnitřní pozornost by měla toto nutkání sytě vykompenzovat), a ve velkých sálech hlavně pro učitele, kteří skrze odrazy měli lepší přehled o dění v zadních řadách. Zmíněný nešvar se ale týkal fenoménu "zrcadlo-dršti", aneb ukotvení pohledu v říši za zrcadlem. Namísto zostřování osobní pozornosti se mnoho jógujících opticky topilo v analýze vlastního odrazu. Někdo tak usilovně zkoumal formální perfekci, až dočista zapomněl na prožitek, jiný se kochal prchlivým osobním úspěchem, jiný se frustroval pohledem na vlastní proporce a disproporce. Buď jak buď, odstranění zrcadel se studií zpřístupnilo větší míru introspekce jejich návštěvníků.

Nepřipravenost

Osobně zastávám názor, že každý člověk je proces, a nikdy nejsme ve všech ohledech zcela hotovi. Tato premisa ponouká to, že není možné být vždy a na vše zcela připraven. A navíc "správný jogín přeci nemá očekávání", že? Ano, není dobré být předpojatý a lpět na naplánovaném vývoji věcí, mít předsudky. Ale co je vcelku dobré, a s čím by Pataňdžali snad i souhlasil, je potřeba osvojit si umění jemně předvídat.

Tedy prakticky – nepříjemným osobním faux pas tohoto typu je třeba špatný výběr lekce z hlediska jejího ladění a náročnosti. Pokud si nejsme jisti jaký směr jógy vybrat a jak velká jsou naše omezení, proberme svoji nejistotu s někým, kdo dokáže poradit (lektor, vybrané studio). Vyhneme se nepříjemným pocitům, že někoho brzdíme, omezujeme, nebo ohrožujeme sami sebe tím, že se srovnáváme a nerespektujeme "pod tíhou situace" své momentální možnosti.

Do přihrádky neadekvátní připravenosti patří celá série zábavných přešlapů, z nichž jich pár bylo zmíněno výše. Patří sem nevhodné jídlo snědené před lekcí a karmický následek jeho požití, který komplikuje osobní soustředění i harmonii všech přítomných. Patří sem zapnutý mobil, vykřikující do tmy před meditací: "Kvak, kvak, haló žabičkó". Patří sem silné vůně, které astmatikovi na vedlejší jógamatce způsobí lehčí záchvat. Patří sem třeba menstruační kalíšek, který "neustojí" gravitační twist v pozici svíčky či jiné inverzi. Patří sem vyfrknutá nudle při dynamické pránájamě na sousedova záda. Nevhodné oblečení, zamotávání se do volných svršků nebo kraťásky krátké tak, že i poctivý brahmačárin (zde ve smyslu člověka respektujícího pravidlo brahmačárja) zasyčí jak kyselina. Takových zábavných extempore je celá řada a cesta k jejich ukočírování je obvykle "jen pozornost a jistá dávka prozřetelnosti".

Nepochopení jistých principů

Některá faux pas mohou být ovšem peprnější, jelikož se více dotýkají stavebních principů jógového systému. Podstatně fatálnější věc než vibrující telefon v tašce je třeba to, když pojmeme lekci jógy jako kolbiště pro soutěž – s druhými, nebo se sebou. Někdo dokáže soupeřit i s flexibilitou hýžďového svalu souseda napravo nebo délkou mantry sousedky po levici. Někdo proti sobě do ringu staví ego a další vrstvy své mysli, na základě jednoduchého pravidla "kdo s koho".

Tu a tam nějaký lektor uvede na lekci nejprve sám sebe skrze dlouhý monolog zahrnující výčet zahraničních certifikací, skoro jak na výstavě šlechtěných koček, čímž většinou záplatuje tu či onu osobní nejistotu. Do přihrádky nepochopení jistých principů patří mimo jiné i šťavnatá neznalost a dezinterpretace. Na jedné soukromé lekci se mi stalo to, že si jógující pán vyložil opravdu velmi korektní a čistou dopomoc v pozicích jako flirt a chtěl mi dotek opětovat.

Slyšela jsem o lidech opouštějících lekce před koncem "protože jim jede autobus nebo mají rande", aniž by upozornili předem lektora a vzali v potaz aspekt kontinuity lekce (a lektorovu obavu, že se něco neblahého událo). Patří sem jedinci, disponující jistou sebestředností, kteří v průběhu lekce pokládají sáhodlouhé a velmi osobní dotazy, a je jim jedno, že jsou - nejen filosoficky, ale i formálně - součástí většího celku. V průběhu lekce patří k meritu věci i vyjádření jistého respektu k filosofii jógy (ano, i tehdy, kdy se jdete jen zklidnit a protáhnout). Míním tím třeba to, že bezprostředně před, během i po lekci, není úplně na místě klít, pomlouvat, nebo se zcela bez rozmyslu cpát šunkou.

Lektorské přehmaty

A abychom byli spravedliví, podívejme se i na druhý břeh, na úsměvné (a ne zcela neobvyklé) přešlapy lektorů jógy. Patří sem například bujná kreativita, která může haprovat třeba při vymyšlení skvělé (a dlouhé) sekvence několika na sebe úžasně navazujících pozic, která je ale žel bilaterální (na obě strany). Na jednu stranu krása, a na druhou ze samé euforie lektor zapomene, kde vůbec začal. Výhodu zde mají ti, kdo učí styly s ustálenou náplní praxe.

Z podobného ranku je třeba i to, když lektor dokončí promyšlenou sekvenci pozic a zjistí, že má studenty otočené zády k sobě. Známá lektorka mi vyprávěla, jak závěrečnou relaxaci vede zásadně s otevřenýma očima – tedy od doby, kdy při ní na ranní lekci usnula sladkým mikro spánkem.

Nu a z mého osobního písečku – před nedávnem se mi podařilo udělat si na hodině velmi symbolickou modřinku v areálu ágja čakry (příslovečné třetí oko). Podařilo se mi to po meditaci (meditaci všímavosti!) závěrem lekce, kterou vedu vždy se zavřenýma očima. Na konci lekcí, když jsou všichni jógující pohrouženi ve svém nitru, mám ve zvyku se tiše poklonit čelem k zemi na důkaz díku vzdání všem zúčastněným za možnost sdílení, svým učitelům, tradici, své cestě. A také ráda používám před koncem lekce tibetskou mísu nebo zvoneček, které po použití nechávám položené před sebou. Bang!

Podobné přehmaty většinou ukazují, že učitelé jógy jsou také lidé na své osobní cestě a v její určité fázi. Za mnohem podstatnější než to, zda lektor jógy občas koktne při vyslovení složitého sanskrtského kompozita, shledávám to, zda má osobní zkušenost, dostatek znalostí i pokory, je ryzí a nestylizuje se vypočítavě do "role milujícího jógového učitele", v neautentické hře na lepšího člověka, než jsou všichni kolem.

Klid, jóga je božská, avšak určená lidem

Ne, na konci tohoto odlehčeného textu by vás neměla jímat tíseň vyplývající z toho, nač vše je třeba myslet před tím, než se vydáte vstříc disciplíně, jejímž cílem je mimo jiné překonání divoké fluktuace mysli (Jóga je zastavení změn mysli. – PJS 1/2). Myslím, že k osobnímu usnadnění situace a k vyvarování se celé řadě běžných faux pas může pomoci několik prostých doporučení:

  • buďme přítomní,
  • buďme empatičtí,
  • buďme upřímní,
  • buďme autentičtí,
  • buďme trpěliví.

Slovy Marthy Graham: "Každé choreografii předchází improvizace". Nebojme se hledat esenci božství, ale nestyďme se přitom za své lidství, dodala bych.

Bára je certifikovanou lektorkou jógy a všestrannou tvůrčí osobností. Vystudovala indologii a kulturologii, ráda kreslí, píše, baví ji jazz, ilustrace i fotografie. Založila a pustila Bindu Yoga Studio, nyní se věnuje nezávislé lektorské činnosti a terapiím v krásném komorním prostoru na Smíchově. Je autorkou dvou knih o józe, čile se věnuje publicistice na jógová témata.

Kam dál?

Potřebné papíry k lektorování jógy aneb Proč nejsem trenérem
Začínají dva víkendy, které mě mají otitulovat trenérem druhé třídy a tak, podle českých...
Takové nepopulární zamyšlení o józe
Milý čtenáři jógových článků, do rukou se ti dostal článek, který zřejmě nebude tak...
Pravidelnost je v Ashtanga józe nezbytná. Proč?
Jóga dává přístup k duchovnímu skrze fyzické. Ásany jsou základním kamenem, na kterém...
Příběh o muži, který znal šest ásan a o mnichu toužícím po kérce
Za poslední dva týdny se mi staly dva legrační a velmi nevšední zážitky. Jistou roli v...
Go to top

Nejbližší akce

Víkendový seminář hormonální jogové terapie
Pátek, 21. Prosinec 2018 - 17:00
Hormonální jóga pro muže - víkendový seminář
Pátek, 21. Prosinec 2018 - 17:00
Vánoční jóga
Pondělí, 24. Prosinec 2018 - 8:00