Sám sobě lapkou? A nejde jen o prachobyčejné chmatáctví

Během minulého zastavení nad polovinou Pataňdžaliho eticko-morálního kodexu tvořeného z jam a nijam, jsme se zabývali principem pravdivosti – satjou. Mudrovali jsme nad významem pravdivosti na úrovni myšlenek, skutků i pocitů, proprali jsme i problém velkoryse milosrdných lží, abychom se dobrali k jednoduchému závěru, že tím nejdůležitějším klíčem k tomu, abychom mohli být pravdiví sami k sobě i k druhým, je bdělá pozornost, uvědomění.

Dnešní díl bude věnován třetí z jam – astéje, která bývá velmi často šmahem překládána jako "nekradení". Jak ale zdánlivě jasnému bodu porozumět tak, abychom sami sebe neokradli o širší úhel pohledu na věc?

Astéja se zdaleka netýká jen hmotných statků
Autor: 
Barbora Hu

Stračí poklady z ulice, netušení kradáci a láskyplní majetníci

Stéja je kradení, tedy přivlastnění si něčeho, co nám nepřísluší. Astéja je pak vyvarováním se tohoto stavu, a to ve stádiu myšlenky. Obvykle toužíme po tom, co v přítomném momentě uvnitř nebo kolem sebe postrádáme, čeho se nám nedostává. Hnacím motorem cyklu neukojitelné žádostivosti je žízeň (buddhistická tanhá, hinduistická trišná) po tom, čeho ve skutečnosti nelze nikdy dosáhnout, pakliže naše mysl chronicky ubíhá do zamlžené budoucnosti a zcela přitom pomíjí přítomný čas jako výchozí situaci.

Většina východních filosofií proto považuje chronické prahnutí po nepřítomném za základní lidský rys plodící utrpení, životní nespokojenost. Situace je pak o poznání peprnější, pokud si uvědomíme, jak často hledáme zdroje vnitřní spokojenosti vně – ve společensky uznávaném obrazu štěstí. Tento model (stejně jako koncept astéji), se kterým se pak většinou srovnáváme, se však zdaleka netýká pouze hmotných statků. Můžeme si říci, že my ne, my přeci netoužíme po "ještě krásnějších" telefonech velikosti pádla, vypucovaném vozítku nebo nablištěném životním stylu, ale zkusme se sami sebe upřímně zeptat, jak často se příčina nebo zdroj naší touhy, která nás nenechává klidnými, nachází mimo nás.

Neokrádejme se o širší úhel pohledu
Autor: 
Barbora Hu

Stéja se neomezuje jen na prachobyčejné chmatáctví, k němuž leckdy nemusíme mít daleko. Svůdně červené jablko přepadnuvší ze sousedovy větve na naši zahradu, zapomenutá pětikačka v nákupním vozíku, ale i myšlenka zrozená v hlavě někoho jiného, kterou si coby inspiraci přivlastníme a záhy "hrdinně" prohlašujeme za vlastní. To vše je de facto stéjou, neboli uzmutím něčeho, co nám ne úplně náleží.

Ještě horším však bývá to, když si (často nevědomky) nárokujeme emoce našich blízkých, když kolonizujeme vnitřní svět našich milovaných. Vyžadujeme mnohdy zcela automaticky stejnou, ne-li větší porci lásky, jakou podle našeho přesvědčení dáváme. Nevystačíme si s tím co je, a chceme zkrátka víc. Jeden starý příběh poměrně vtipně ilustruje tento šklíbný rys naší lidské povahy, když vypráví:

Vesnický chuďas potkal jednoho dne po dlouhém čase svého bohatého souseda, jehož tvář byla ztrhaná trápením, postava schlíplá soužením. Chuďas se bohatce zeptal: "Co Tě trápí sousede, Tvoje tvář je prokvetlá útrapami!?" Soused odvětil: "Ale, mám stádo 12 krav a 3 volů, dny a noci přemýšlím, jak je co nejlépe prodat!" Chuďas se zamyslel a pak se znovu zeptal: "A k čemu je chceš prodat?" Bohatec se jen ušklíbl a odpovědel: "Přeci, abych si mohl koupit stádo 20 krav a 5 volů, hlupáku!"

Neokrádejme se!

Neměli bychom vědomě ani nevědomky přirozeně okrádat druhé, ale ani sami sebe! Sám sobě lapkou je nejvíce člověk tehdy, když ubíhá od svého středu, od své přirozenosti, a výplň svého uspokojení chce do své duše naducat z vnějšku.

Neokrádejme tedy sami sebe ani druhé, šilháním k slibnějšímu, aniž bychom si plně uvědomovali, kde a proč jsme nyní.

Neokrádejme se o čas, ideje, pocity ani radost.

"Když jogín zakotví v základní mystické síle nekradení, získá všechny poklady." (PJS – 2/37)

Bára je certifikovanou lektorkou jógy a všestrannou tvůrčí osobností. Vystudovala indologii a kulturologii, ráda kreslí, píše, baví ji jazz, ilustrace i fotografie. Založila a pustila Bindu Yoga Studio, nyní se věnuje nezávislé lektorské činnosti a terapiím v krásném komorním prostoru na Smíchově. Je autorkou dvou knih o józe, čile se věnuje publicistice na jógová témata.

Kam dál?

Čistota nejen navenek, to je šauča
Skrze pětici jam jsme se postupně dostali i k Pataňdžaliho nijamám. I zde bych se raději...
Jama čtvrtá, brahmačárja: jogíni nejsou frigidní
Předchozí zastavení na procházce Pataňdžaliho systémem jam a nijam proběhlo u konceptu...
Ani kamarádčiny nepadnoucí šaty nejsou důvodem k milosrdné lži
V prvním díle exkurzu do odkazu dávného zřece, otce jógy Pataňdžaliho, jsme se zamysleli...
Vyvarujme se násilí na druhých i sami na sobě
Jamy i nijamy byly formulovány tak, aby čtenář získal základní představu i dostatek...
Go to top

Nejbližší akce

Škola pánevního dna 3x3
Sobota, 26. Květen 2018 - 10:00
Pránajáma
Sobota, 26. Květen 2018 - 10:30
Hormonální jóga dle Dinah Rodrigues
Sobota, 26. Květen 2018 - 13:00