MŮJ PŘÍBĚH: Zastavuji kolotoč a odpouštím si
Od malička ráda píšu. Psala jsem romány, své myšlenky... Když o tom teď přemýšlím, tak asi proto, že ve věku, kdy ostatní holky pobíhaly pubertálně polonahé mezi kluky, já jsem seděla opodál a nikdo si mě nevšímal. Teď sedím ve skříženém sedu, klidná, spokojená a vděčná všemu kolem sebe. Stačí se rozhlédnout, nadechnout a vnímat tu nádheru, vnímat sebe...

Byla jednou jedna holčička
Příběh začal narozením malé holčičky. Malinké nádherné holčičky, malého štěstí, čisté lásky, zázraku. Děvčátko rostlo a začalo vnímat co se děje kolem. Z jediného bodu soustředění na prso své maminky se svět postupně rozšiřoval na celý byt, na hřiště, na park u bytovek, za parkem, ve škole, za školou, ve městě, v Evropě, ve světě... Každým dalším krokem, každým dalším zvětšením okruhu jejího světa přicházeli další a další obrazy, vjemy, lidé, pocity, pocity lidí, myšlenky, myšlenky lidí, slova lidí, až ta malá holčička nevěděla, které myšlenky a pocity jsou její a které těch lidí. Stal se z toho jeden obrovský kolotoč emocí, pocitů, štěstí, neštěstí, lásky, strachu, radosti, zlosti...
Šárka Konečná
Šárka s jógou začínala jako samouk, později klasickou hatha jógu studovala u Českého svazu jógy.
A pak přišla velká cesta do Indie. Prodala auto, našetřila na letenku a odletěla do ášramu Arsha Yoga, kde se po intenzivním kurzu stala certifikovanou instruktorkou jógové terapie.
Šárka ráda píše a fotí.
Z malé holčičky se stala dospívající dívka motající se mezi myšlenkami. Ale které byly její, které byly rodičů, které byly spolužáků? S pocitem zmatku přestala věřit sobě, své intuici, vnitřnímu hlasu a začala poslouchat lidi kolem. Poslouchala, jak by měla vypadat, co by měla nosit, co by měla říkat, co by měla cítit, co by měla dělat, a podle toho se také chovala.
Nikdo už tu malou dívku neznal a ani ona sama nevěděla, kdo a čí je. A tak poslouchala lidi kolem s nadějí, že jí řeknou, kdo vlastně je. A dokonce si nechala namluvit, čí je. Odevzdala se někomu a nechala se vláčet životem dál s nadějí, že dělá dobře, že se odevzdala dobrému člověku, někomu, kdo jí nebude ubližovat.
Z toho všeho se jí ale jednoho dne udělalo špatně, zatočila se jí hlava a upadla. Nemohla vstát. Byla na samém dnu.
Do hrnku se více nevejde!
Začala jsem obrácenou pozicí sarvangásanou, svíčkou neboli stojem na ramenou. A doslova se mi obrátil život vzhůru nohama.
Jóga je o lásce ke svému tělu, jóga je o vnímání svého těla a tím přichází příležitost probuzení mysli, probuzení vědomí. Jóga mi pomohla otevřít tělo všemu, co přicházelo a co přichází. Nejdříve ale muselo vše staré ven...
Budhistické učení vypráví příběh, kdy mistr začal nalévat do hrnku vodu a hrnek se plnil, plnil, až začal přetékat. Mistr lil dále. Žák křičel: mistře, do hrnku se více nevejde. Mistr odpověděl: ano, abych do něj mohl nalít něco dalšího a nového, musím ho nejdříve vyprázdnit.

A tou přebytečnou výplní jsou veškerá zastaralá přesvědčení, bolesti způsobené v minulosti, zatvrzelost, strach... Postupným cvičením pozic, výdrže, postupným uvolněním se začalo vše pomalu otevírat, začalo to bolet, chtěla jsem s tím přestat, chtěla jsem přestat cvičit, chtěla jsem se zase schovat a nerozpitvávat tu bolest znovu.. Moc jsem plakala, odpouštěla jsem, omlouvala jsem se. Stále mě to bolelo, stále to nešlo zastavit.
A v největší bolesti jsem si uvědomila, že jsem jednomu člověku neodpustila, nedala jsem mu polibek na čelo a neřekla jsem mu: to nevadí. Neodpustila jsem sama sobě. Za to všechno, co jsem nechala té malé holčičce provádět. Za to, jak jsem jí začala trestat, za to jak jsem bolestí zavřela oči, zacpala uši a nechala jí trestat ostatními. V tu chvíli vše povolilo. Povolila hráz, odpad se vyplavil, jako kanál s močí, vše odešlo. Nastalo ticho a prázdno. Nic. Čistý jemný papír. Jako když se narodí miminko, malé, tak neposkvrněné od celého světa. Jako když se zrodí zázrak.
Našla jsem svůj chrám
Začala jsem konečně dýchat, nadechla jsem se a vydechla. Celé tělo se začalo postupně zaplňovat čistotou, láskou, něhou. K sobě samé. Pohladila jsem se, postupně přes obličej, prsa, břicho, klín až ke špičkám chodidel. Něco tak nádherného a intenzivního jsem neprožila s žádným ze svých bývalých milenců. Toto byla vlna nepopsatelné bezpodmínečné lásky a rozkoše. Sem mě dovedla jóga, sem jsem došla skrze jógu, skrze pozice těla, skrze procítění, uvědomování. Došla jsem domů, do chrámu.
Inspirujte ostatní
Máte-li chuť podělit se o svůj
příběh, kontaktujte nás na
info@jogoviny.cz.
Chrám v józe je lidské tělo a veleknězem je lidská mysl.
Jdu dále a chtěla bych podat ruku lidem, kteří stojí u hluboké nepoznané propasti a přemýšlí, zda se do ní vrhnou a budou jí čelit či zda se otočí a utečou zpět do hlubokého lesa zapomnění.
Toto je pro mne jóga.
Náš tým, to jsou jogíni všech úrovní: od začátečníků s všetečnými dotazy, po zkušené jógové matadory, kteří se rádi dělí o své zkušenosti. Jsme parta lidí s praxí jógovou i novinářskou. Chceme předkládat jógová témata a povídat si o všem zdravém. Rádi bychom ukázali každé otevřené mysli, že je fajn vnímat své tělo a umět s ním pracovat.
Kam dál?
Cesta rozvoje je cestou ven. Zkoumáme a objevujeme svět, hledáme životní štěstí. Na cestě... |
Jste takoví, jací si myslíte, že jste… V dětství jsem byla hodně zakřiknutá, ze všeho... |
Józe se věnuji teprve dva roky. Ale ze svého pohledu docela intenzivně – snažím se o... |
Pravdou je, že když procházíte těžkým životním obdobím, projeví se to i ve vaší praxi... |
Komentáře
Představujeme
Oblíbená témata
Nejčtenější články
Nahlédněte do studia
Jógoviny do e-mailu
Zvolte si rubriku, která vás baví. Jógoviny vám pošlou e-mailem upozornění na každý nový článek.
Jógová poradna
Nejčtenější v rubrice
SOUTĚŽ: Pro všechny, kdo mají rádi bylinky
Kopírování nebo jiné formy šíření obsahu jsou bez výslovného svolení EuroAge, s.r.o. zakázány.