Dovolená v ášramu

Byly to tři týdny něčeho nového, tak jak to bývá, když se vypravíte mimo svou zem, daleko od své postele, pracovního stolu, lidí, které potkáváte každý den, a řeči, s kterou se probouzíte i usínáte.

 Dovolená v ášramu
Autor: 
Lucie Ševčíková

Po třech týdnech se však vracím do stejné haly, stejného letiště a nová se mi zdá má postel, pracovní stůl, lidé, které potkávám každý den. Nový je i stav počasí, který za dobu mé nepřítomnosti v Česku poklesl o minus 15 stupňů Celsia. Skok v den zpátečního letu to tedy je o 40 stupňů. Toť ale běžná okolnost zimních dovolených.

Lucie Ševčíková

Józe se Lucie věnuje 3 roky. Jejími lektorkami v Praze jsou Barbora Hu a další lektoři Bindu Yoga Studia (Iamme Candlewick, Zuzana Jetenská, Šárka Konečná).

Pobyt v Indii se odehrál v ášramu Arsha yoga pod vedením učitele Acharya Harilalji Karanath a lektorek Marie Meera Karanath a Šárky Konečné.

Po dvou dnech od návratu slovo "nové" pozbývá smyslu. V hlavě mi leží myšlenka indického učitele: "Proč odjíždíme na dovolenou? Není to jen útěk od něčeho, kde nám není tak docela dobře?" Mysl mi ale hned nabízí argumenty a obhajobu těch, kteří prostě jen pracují a vychovávají děti v tempu, které není udržitelné po 12 měsíců, argumenty o tom, že je normální poznávat okolí naší země, jiné kultury a přírodní scenérie. V malé části mého svědomí mě ale svědí pocit, že na jeho úvaze je kus pravdy.

Tři týdny v Indii jsem k mému překvapení často myslela na domov a po svém návratu už zase myslím jen na Indii. Co ale převládá, je vědomí toho, že jsme prožily 21 dní 8 tisíc kilometrů od rodné hroudy, s lidmi jiné barvy kůže, jiných životních priorit, v místě s jinou vůní vzduchu a podstatně více kořeněným jídlem. To, co ale zůstalo staré, jsme byly my. My všechny ženy, které jsme se rozhodly udělat velké rozhodnutí navzdory radám a strachům svých blízkých a odjet. Po tři týdny jsme jedly stejná jídla, spaly na stejně tvrdých postelích, mluvily se stejnými lidmi, cítily stejné horko, oblékaly stejné kurty, ale každá z nás třinácti účastnic si prožila jiný pobyt – jinou dovolenou. To nové, co jsme zažily, vstřebávala stará mysl, staré ego, staré vědomí a podvědomí, staré já.

Cítím mnoho inspirace. Indie mně zase o něco víc otevřela oči, popostrčila v mé cestě za věděním, jak se říká: nasměrovala kupředu. Já ale cítím, že mě nasměrovala především zpátky. Zpátky dovnitř, tam, kde cítím klid, sebevědomí, radost ze zážitků a vzpomínek, které mi nikdo nevezme, zpátky k sobě a blíž k zóně štěstí.

O dovolených si dovolujeme dělat to, co si po zbytek roku nedovolujeme. Dovolujeme si dělat i nedělat, popíjet do pondělního rána, nedělat svačiny, nevařit večeře, nežehlit košile, nenařizovat si budíka, nedobíhat tramvaj s pětiminutovým intervalem, nedržet dietu. Od toho pro většinu z nás byla dovolená zřízena. Dovolená je tak od slova dovolit. Nás třináct se dovolilo v práci, v rodině, ve své bance. Dovolily jsme samy sobě a vyrazily do Indie. Co nám dovolila dovolená v ášramu?

Inspirujte ostatní

Máte-li chuť podělit se o svůj
příběh, kontaktujte nás na
info@jogoviny.cz.

Dovolily jsme si každý den vstávat v 5.30, snídat v 10.30, sedávat na zemi, plavat v oblečení, nemluvit, chodit bez bot, uklízet uklizené, denně cvičit, filozofovat, jíst rukama, meditovat, předstírat, že nás nic nebolí, potit se a utírat se levou rukou…

Protože to všechno jsme si dovolily, pocítila jsem po tom všem na chvíli návrat k něčemu starému, k něčemu přirozenému a příjemnému. I když mysl může leckdy protestovat, je to pro ni dobrá zkušenost, kterou si chtě nechtě odveze do své staré evropské kultury. Připomene si, že je normální soustředit se na to, co jíme, vstávat pravidelně a bez budíku, jíst pravidelně a když je hlad, sdílet s lidmi, mluvit o tématech a problémech, které jen zdánlivě patří pouze nám samotným, dopřát si, ale také ubrat v něčem, co jen sytí naše ego a utvrzuje komfortní zónu.

 Dovolená v ášramu
Autor: 
Lucie Ševčíková

Všechny jsme si myslím připomněly, že je normální se cítit dobře. Pokud se musíte dostat do stavu "je mi dobře", vyjeďte na dovolenou anebo se dovolte doma anebo si dovolte dovolenou v ášramu. Tak či tak já jsem po jednadvaceti dnech v Indii ráda, že jsem objevila něco starého.

Lucie Ševčíková

Náš tým, to jsou jogíni všech úrovní: od začátečníků s všetečnými dotazy, po zkušené jógové matadory, kteří se rádi dělí o své zkušenosti. Jsme parta lidí s praxí jógovou i novinářskou. Chceme předkládat jógová témata a povídat si o všem zdravém. Rádi bychom ukázali každé otevřené mysli, že je fajn vnímat své tělo a umět s ním pracovat.

Kam dál?

Po roce Vánoce, Vánoce přicházejí a my očekáváme stejné pocity. Znáte to všichni, takový...
Jak mě ášramová pravidla naučila správně jíst
Miluji jídlo, miluji jahody, miluji ryži se zeleninovým curry, miluji pizzu, miluji...
MŮJ PŘÍBĚH: Antidepresiva, nebo se sebou začít něco dělat?
Jižní Indie se mi jen tak přihodila. Vlastně mě nikdy dřív nenapadlo, že bych mohla jet...
Ášram calling aneb Jógování v Indii
Přihodí se to občas každému z nás – tedy alespoň chvilkový pocit, že to, co zrovna hledá...
Go to top

Nejbližší akce

Kurz Jin Jógy
Středa, 26. Září 2018 - 19:50
Víkendový seminář hormonální jogové terapie
Čtvrtek, 27. Září 2018 - 17:00